Ostrakizovali mě, a pak mě obviňovali, že se straním. Odrazovali mě, a pak mě obviňovali, že se nesnažím. Zpochybňovali mě, a pak mi vyčítali, že si nevěřím. Zdeptali mě, a pak mě obviňovali, že jsem zapšklý. Lhali mi, a pak mě obviňovali, že jsem podezíravý. Ponižovali mě, a pak mě obviňovali, že jsem uražený. Nechali … Pokračování textu Štve mě, že mě přesvědčili, že jejich zraňování jsou moje chyby.

Podle Matoušova evangelia Ježíš řekl, že jeho jho je příjemné a jeho břemeno lehké. Přestože se Nový život prezentuje jako biblicky následující Ježíše, je plno lidí zraněných jhem a uštvaných břemenem. Jho je v NŽ drsné - čím dál podezřívavější, hlubší a výhružnější jednání vedoucích a čím dál opatrnější, kalkulovanější a alibističtější vztahy mezi členy. … Pokračování textu Jho a břemeno

Řada věcí je prezentována jako přirozená. Důvěra a otevřenost k autoritám v církvi. Náhlá rozhodná obrácení náctiletých v církvi. Oddělování se od lidí mimo církev. Soulad s učením církve. Jestli je to ale přirozené, proč se do toho musí lidi nutit?

Jedním z nejspolehlivějších znaků manipulativního nebo toxického prostředí je postupná rezignace na vlastní úsudek. Neprobíhá náhle. Nezačíná zákazem přemýšlení, ale jeho delegováním. „Nemusíš to řešit.“„To už je vysvětlené.“„Důvěřuj autoritě.“ V takovém prostředí není rozum potlačen silou, ale nahrazen. Místo kritického myšlení nastupují hotové odpovědi. Místo otázek loajalita. Místo pochybností pocit bezpečí plynoucí z toho, že … Pokračování textu Rezignace na vlastní rozum

Myslím, že intenzita naší dekonstrukce z náboženství (tedy ztráta víry, změna přesvědčení, dekonverze apod.) odpovídá intenzitě náboženské oddanosti, kterou jsme dříve žili. Pokud pro vás bylo náboženství spíše povrchním koníčkem, může být dekonstrukce mírná a relativně snadná. Pokud však bylo vaším vším, může být dekonstrukce hluboká, intenzivní a bolestná. Pro jedny je to jen křižovatka, … Pokračování textu Dekonstrukce z náboženství

Neposlušnost je láskou, když poslušnost vyžaduje přijetí útlaku. Neúcta je statečností, když úcta znamená podmanění. Opozice je právem, když souhlas vyžaduje zradu bližních i sebe sama. Nejednota je nezbytností, když jednota slouží totalitě. Vzdor je svatostí, když pokora znamená mlčet tváří v tvář zneužívání.