Člověk: „Pane, co se to děje? Lidi z naší církve odchází, rodiny jsou rozdělené, manželé se rozvádí, ženy doma potají zapíjí žal, protože si neví rady, lidi potřebují prášky na deprese, děti mají psychické problémy, a když vidí své rodiče, odmítají tě následovat. Dokud se to kdysi nedotýkalo vedoucích, tak to vždy vedlo k tomu, že ti lidé byli odvoláni a dáváni za odstrašující příklad. Jakmile se to začalo dít i rodinách vedoucích, najednou se říká, že k odvolání není důvod. Nikomu se nic nevysvětlí, lidé na sebe donáší, bojí se, ale všichni se tváří, že je vše v naprostém pořádku a pastor nám k tomu všemu ještě vyhrožuje, že když ho nebudeme poslouchat, tak nás zatratíš. Kde je, Pane, to ovoce, o kterém jsi mluvil, a kdy konečně pročistíš naší církev tak, aby opravdu nesla to ovoce, které bude dobré!?“

Ježíš: „Víš, vodu ve víno jsem dokázal proměnit, ale když jsem říkal, že strom se pozná po ovoci, nemyslel jsem tím, že budu trní měnit na jabloně.“