Žalobci, soudci,
sejdou se spolu,
sednou si všichni ti,
k jednomu stolu.
Proběhne líčení,
to je už jisté.
Všichni pohoršení,
proč není čisté
jednání těch, co už
z dávna se honí
za slávou, penězi
na rychlých koních.
Slávu svou vyzdvihli
nad lidské štěstí
a cesta jejich je
křoví a klestí.
Pravda už pro ně je
jen suché listí,
které je zasype,
soudce to jistí.
Pojďme se podívat,
kdo skončí v cele.
Ohromen, překvapen,
ten kdo byl v čele!
A za ním životy
zkroušených lidí,
hledíce na soudce,
co se jen diví.
Že život jednoho,
ničil tak druhé,
z ostudy plášť JEHO,
pozná se mnohé!
V tichosti seděli
v té soudní síni,
rozsudky padaly,
jak z velkých skříní.
Soudce jen povzdychl
kroutí svou hlavou,
že pravda čekala,
tak dlouho stranou.