Reakce blogu na kázání Mikuláše Töröka z 2.7.2020

Po přečtení článku se potvrzuje, že jde o pokračování trendů známých z totalitních systémů. Klíčovým cílem je zbavit rodiče jejich přirozené role vychovatelů a ochránců dětí a degradovat je na pouhé biologické zploditele a poskytovatele materiální podpory. Tento model umožňuje postupné odloučení dítěte od rodičovského vlivu, aby mohlo být přetvořeno podle potřeb systému. Dítě se tak stává součástí loajální masy, která bezmyšlenkovitě slouží udržování celého mechanismu.

Zcela zásadním důkazem tohoto přístupu je prohlášení typu: „Stanovisko rodičů bereme v úvahu, ale není pro nás směrodatné.“ Tato formulace přímo vystihuje podstatu totalitní mentality, kde rodina přestává být autonomním celkem a rodiče jsou redukováni na figurky, jejichž názory lze snadno přehlédnout, pokud neodpovídají požadavkům systému.

Je evidentní, že systém zavádí mechanismus hodnocení dětí podle míry jejich „vyhovování“. Pokud dítě není považováno za dostatečně loajální nebo poslušné, je prakticky vyloučeno z kolektivu. Takový jedinec je držen v izolaci a pod tlakem do té doby, dokud se buď nepodřídí, nebo nedosáhne věku, kdy už systém považuje za vhodné, aby opustilo rodinné prostředí.

Naopak děti označené jako „vyhovující“ se stávají objekty následné manipulace. Jsou zařazovány do „programu následné výchovy“ (či přesněji indoktrinace), o nějž se starají osoby předkládané jako „povolané“ a „moudré“. Ve skutečnosti jsou však i tito vedoucí pouze součástí kulisy, která má navodit dojem kolektivního vedení. Veškeré rozhodování a poslední slovo má ve skutečnosti vždy jediná osoba – pastor.

Vedoucí a další členové s rozhodovacími pravomocemi žijí ve stínu pastorovy absolutní autority. Namísto nezávislého uvažování se snaží odhadovat a naplňovat jeho vůli, protože nesplnění jeho požadavků by znamenalo riziko vyčlenění z kolektivu nebo ztrátu pozice. Celá struktura tak funguje na principu strachu a poslušnosti, což dále podporuje uzavřenost a potlačení jakékoli individuality.

Výše popsané mechanismy odpovídají řadě rysů charakteristických pro destruktivní kulty. Tyto rysy byly podrobně popsány například v článku seriálu Muž za oponou, kde je rozebrána hierarchie a způsob manipulace v nezdravých společenstvích. Mezi základní charakteristiky patří:

• Absolutní autorita vůdce, jehož rozhodnutí je považováno za neomylné.
• Izolace od vnějšího světa, která má zabránit členům přístupu k alternativním názorům a faktům.
• Potlačení kritického myšlení a zavedení dichotomie „my vs. oni“.
• Tlak na konformitu prostřednictvím strachu z vyloučení nebo zatracení.

Závěrem lze říci, že popsané praktiky jsou typickým příkladem systémové manipulace, která vede k rozkladu přirozených sociálních vazeb, a to vše ve jménu údajného vyššího dobra. Tento přístup však nemá nic společného s hodnotami svobody, odpovědnosti a skutečné víry – naopak zneužívá tyto ideály k upevnění moci nad jedinci i rodinami.

V již dříve uvedeném článku ze seriálu Muž za oponou, jsou jmenovány charakteristiky nezdravých společenství, kultů. Tématu nejbližší je tento bod:

Nabízí exkluzivitu
Uzavřené skupiny ovládají své členy tvrzením, že existuje jisté duchovní poznání, kterým disponuje výlučně tento kult. Obchodním artiklem kultů je exkluzivita – limitovaný přístup. Vedoucí skupiny zpravidla podpoří tuto představu tajuplné exkluzivity příslibem, že rostoucího duchovního poznání tj. „osvícení“ může jedinec dosáhnout pouze postupným růstem v žebříčku kultu. Je nutné poznamenat, že postup mezi úrovněmi není snadný. Je nutné vynaložit neskutečné množství času a energie a v mnoha případech i značné množství peněz, aby člověk dosáhl stavu „osvícení“. … (celý článek)

Pro autoritářské kulty je tento typ řízení naprosto typický. Nahoru se ve struktuře jedinci propracovávají velmi pomalu a složitě – dolu padají během pár sekund, stačí pouhé kývnutí charismatického vůdce a nikdo na tom nic nezmění.