
Ten pocit, když se na výzvu ke sbírce na sborovou budovu rozhodneš dát čtvrt milionu, protože Boží dílo je pro tebe přednější než vlastní potřeby, a pak se dozvíš, že si za ty peníze pastor koupil apartmán v Itálii, a ještě se snažil to před tebou zatlouct.

Ten pocit, když církvi slíbíš nákup sborové budovy a různými motivačními řečmi o růstu Božího díla z lidí vytáhneš spoustu peněz, za které si pak nakoupíš byty v Praze, apartmán v Itálii a kdo ví co ještě.

Ten pocit, když se tě vedoucí snaží přesvědčit, že to všechno jsou jen pomluvy, protože by tě přeci pastor nikdy nepodvedl, a že všechny ty věci, které si takovým způsobem pořídil, si za svou neskutečně „tvrdou“ práci zaslouží.


Ten pocit, když si jako pastor uvědomíš, že si nikdo nedovolí ti nic říct, a proto můžeš dělat a říkat cokoliv, protože máš pocit, že jsi vyvolený a neohrozitelný.