„Co se to sakra stalo s Viktorem Orbánem“, tak by šlo přeložit titulek „What the hell happened to Viktor Orbán?“ z novin The Brussels Times zamýšlející se nad proměnou současného maďarského premiéra od devadesátých let do dubna 2020. Překlad tohoto článku uvádíme níže pro ty, kdo si kladou podobnou otázku: „What the hell happened to Mikuláš Török?“ Co se to sakra stalo s Mikulášem Törökem? Co se to stalo s církví, která byla plná pozitivních ideálů, otevřená novým myšlenkám? Jakto, že je z ní nyní církev, která se izoluje v nesnášenlivosti vůči všemu cizímu a cenzuruje vše, co odporuje oficiální pravdě stanovené vedením církve? Jak je možné, že se ti lidé stále mohou dívat do zrcadla?
—
Píše se rok 1989 a čiperný šestadvacetiletý mladík Viktor Orbán si poprvé prohlíží zelenavé parky a věže Oxfordské univerzity. Obdržel stipendium na místní Pembroke College od filantropa a investora George Sorose.
Po necelých třiceti letech v létě roku 2017, se po celém maďarsku objevují velké billboardy. Na nich je fotografie Sorose a nápis: „Ať se Soros nesměje jako poslední…“. Plakáty financovala Orbánova antiimigrační vláda, v reakci na Sorosův proimigrační tlak.
Přerod vztahu mezi Orbánem a Sorosem dobře ilustruje celkovou politickou transformaci maďarského premiéra za posledních třicet let, tedy od doby, kdy se jeho země oprostila od sovětského vlivu.
Na konci osmdesátých a na počátku devadesátých let zvěstoval a prosazoval demokracii, bojoval proti sovětskému režimu. Události poslední doby, konkrétněji tohoto týdne, přesvědčují mnohé, že v Maďarsku pod Orbánovou vládou dochází k zásadní, kriticky nebezpečné erozi demokratických principů.
To, co předcházelo Orbánově akademické pouti do Oxfordu v létě 1989, předurčilo Orbánův politický směr. Předcházející rok totiž mobilizoval studentský spolek budapešťské univerzity Eötvös Loránd, čímž vznikl Fiatal Demokraták Szövetsége (Svaz mladých demokratů), dnes známý pod zkratkou Fidesz.
Cílem svazu bylo ukončit sovětskou okupaci maďarska, která v zemi nastala po neúspěšném revolučním puči roku 1956, kdy byl popraven premiér Imre Nagy, jelikož požadoval odstoupení maďarska od Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Varšavské smlouvy. Orbán byl prvním mluvčím hnutí Fidesz.
Poté co komunistická strana uznala, že Nagyho poprava v roce 1956 byla nelegální, byl bývalému premiérovi v roce 1989 zorganizován symbolický druhý pohřeb, kterého se na maďarském Náměstí hrdinů zúčastnili desetitisíce lidí. Na obřadu měl hlavní proslov právě mladý Orbán, čímž se ještě více profiloval v předního, respektovaného protagonistu demokracie v Maďarsku.
Ve svých pamětech uvádí bývalý belgický premiér Wilfried Martens, že Orbánův proslov, ve kterém požadoval svobodné volby a odsun sovětských vojsk ze země, získal mladému aktivistovi „celonárodní politický věhlas“.
Právě to vedlo následně k Orbánovu osobnímu angažmá u „maďarského kulatého stolu“ v létě 1989, kdy vládnoucí komunisté s opozičními stranami dohadovali budoucí směřování Maďarska. Orbán spolu s Fideszem a dalšími opozičními skupinami požadoval liberální svobody jako například svobodný tisk a svobodné volby.
Pár měsíců poté, co započal Orbán svá oxforská studia, při kterých měl proniknout do historie britské liberální politické filozofie, započal zásadní přerod politické atmosféry Maďarska i celého kontinentu.
Poté, co v listopadu 1989 padla Berlínská zeď, se na počátku roku 1990 Orbán rozhoduje opustit ubíjející všednost britského akademického světa a vrátit se do Budapešti, kde byl vzápětí zvolen do maďarského parlamentu v druhých demokratických volbách v historii země.
V roce 1998 byl Orbán poprvé zvolen premiérem, jelikož se mu povedlo transformovat Fidesz z počátečního disidentského studentského spolku v mainstreamové politické hnutí.
Toto pondělí došlo u Fideszu k další zásadní politické mutaci, kdy parlament na základě nouzového stavu zmocnil Orbána k vládě pomocí dekretů a to bez časového omezení. V důsledku to vlastně znamená, že Orbán má nyní nad maďarskem absolutní moc.
Odezva Bruselu byla turbolentní. Nejprve byl zdrženlivý adresně vystupovat proti Maďarsku, nicméně následně se Komise rozhodla přitlačit. Předsedkyně Von der Leyen se vyjádřila, že ji nové podmínky obzvláště znepokojují a vícepředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová se nechala slyšet, že Orbánovu konsolidaci moci považuje za pokus o „zabití demokracie“.
Nový návrh zákona, který byl předložen pod zástěrkou zefektivnění boje proti koronaviru, omezí svobodu maďarských medií. Podle znění zákonu, může každý, kdo bude šířit falešné nebo zavádějící informace, jít až na pět let do vězení.
„Orbán zneužívá pandemii, aby pro sebe získal v maďarsku absolutní moc“ říká Julie Majrczak, vedoucí bruselského úřadu pro práva novinářů. Svoboda tisku byla v maďarsku již za poslední roky značně pošlapána, ale tyto nové zákony budou použity proti těm, kdo mají v demokratické společnosti právo a povinnost vést orbánův režim k odpovědnosti.“
Snaha stát se maďarským autokratem vyznívá ještě o tragičtěji, vezmeme-li v potaz Orbánovu politickou proměnu od chvíle, kdy stál před desetitisícovými davy zoufale toužícími po demokracii, tedy při Nagyho pohřbu na Náměstí hrdinů v červnu 1989.
Z někdejšího resolutního zastánce liberálních a demokratických hodnot se stává vůdce se sklony naprosto protiřečícími a odporujícími evropským hodnotám.
Možná Orbána fetišisticky uspokojuje sledovat vlastní geopolitickou loutkohru, při které si z evropského politického divadélka dělá dobrý den? Nebo je natolik omámen představou o vlastní důležitosti a výjimečnosti, že považuje za nezbytné, aby se právě on vymezoval proti světu přesycenému liberálními protagonisty, tedy proti skupině, do níž dříve sám patřil?
Soros reagoval na kritiku maďarské vlády v antiimigrační billboardové kampani v roce 2017 prostřednictvím svého mluvčího Michaela Vachona, který prohlásil, že Orbánovy kroky až přespříliš „připomínají nejtemnější hodinu Evropy.“
Pokud nová opatření maďarské vlády jsou posledním tahem Orbánovy politcké transformace od protisovětského odporu k upevňování vlastního absolutismu, pak se obávám, že tento týden v Evropě právě zhaslo další světélko.
Moc kazí charakter. Absolutní moc kazí charakter absolutně.
Zdroj: What the hell happened to Viktor Orbán? (brusselstimes.com)
NOVÝ ŽIVOT 