Lidé se silnými narcistickými tendencemi jsou známí pro určité destruktivní sociální vzorce. Kdokoli, kdo měl tu smůlu, že musel jednat s tímto typem lidí, si mohl všimnout, že kdykoli došlo ke konfliktu nebo jakémukoli druhu neshody, měli tendenci jednat opravdu odporně, ale zato předvídatelně.

V tomto článku prozkoumáme běžné chování a scénáře, kde narcistní a jinými způsoby toxičtí lidé (dále jen narcisté) hrají roli oběti a manipulují s příběhem.

Klam a popření

Narcisté se nemohou vypořádat s realitou, protože odporuje tomu, co by chtěli, aby byla pravda, a to jim způsobuje bolestivé emoce. Aby zvládali tuto nepříjemnou skutečnost, naučí se oklamat sami sebe. Prohlásí za skutečné to, co skutečné není a opravdovou skutečnost prostě popřou, i přesto že opak je zřejmý.

Někdy to tak skutečně vidí. Jindy je to jen příběh, který namluví sobě i ostatním. Velmi často, čím déle ten příběh vypráví, tím více mu věří, ačkoliv zpočátku věděl, že to není pravda, až nakonec tomu začne skutečně věřit.

Ať tak, či tak, prvním krokem je vytvoření verze událostí, která je alternativou toho, co se skutečně stalo, nebo co se právě děje.

Lhaní

Běžný člověk řeší své problémy sám, interně. Nebo o tom diskutuje ve velmi soukromém prostředí s lidmi, kteří se s ním nebojí otevřeně mluvit. Narcisté však takové lidi ve svém životě nemají. Nemají skutečný zájem něco řešit nebo být sebekritičtí.

Narcisté prostě chtějí vědět, že mají pravdu. A k tomu potřebují falešná potvrzení ostatních lidí, aby potlačili svou nejistotu. Potřebují najít lidi, kteří s nimi budou souhlasit. A aby s nimi ti dotyční souhlasili, musí být sami velmi pokřivení a neschopní rozpoznat narcisovy toxické tendence, nebo jim narcista musí nalhat a vykreslit zcela jiný příběh, než jaký ve skutečnosti je.

Mají tedy tendence převracet role. Oni jsou dobří, ušlechtilí, starostliví, ctnostní, zatímco druzí jsou zlí, krutí, sobečtí a nemorální. A to nás přivádí k dalšímu bodu….

Projekce

Nejběžnější způsob, jak narcisté vytvářejí alternativní příběhy, je projekce. Pokud říkají, že druhá osoba na ně žárlí, pak víte, že narcista žárlí. Pokud říkají, že ten druhý k nim byl krutý, pak víte, že narcista byl k tomu druhému krutý. Pokud říkají, že ten druhý lhal a podváděl, pak víte, že to byl on, kdo lhal a podváděl.

Jistě jsou případy, kdy to není tak jednostranné a mohlo dojít k nezdravému chování na obou stranách. Mnohem častější je však skutečnost, že narcisova prezentace druhé osoby, je nejlepším popisem jeho samotného.

Takže, ať už je to jakkoli, mechanismus je takový, že se narcistická mysl snaží přisuzovat vlastní nezdravé chování, perspektivu a povahové vlastnosti druhému člověku, protože to odvádí pozornost a odpovědnost od něj samotného. A pokud je ten druhý člověk vyjádřením všech těchto špatných věcí a vlastností, pak to přeci nemůže být tak, že já jsem jejich vyjádřením – myslí si narcista – jsem tedy dobrým člověkem.

Zkracování a ohraničování příběhu

Narcisté také rádi zkracují a ohraničují příběh. Představují jen tu část, kde poškozená strana zareagovala na jejich toxické chování, a prezentují jej tak, jako by právě u toho začal celý příběh. Případně reakci překroutí a zlehčí tím, že byla neadekvátní, protože narcista přeci „nemanipuloval, on jen chtěl to, co pro toho druhého bylo nejlepší.“

Například, pokud se narcisovi nelíbíte a pokusí se vás šikanovat, a vy si přesto budete stát za svým, bude to představovat, jako by on byl obětí vaší šikany. Ve svém vyprávění zjemní své chování, protože on to myslel dobře, nebo jen žertoval, ale vy jste se k němu začal chovat zle. Vynechá vše, co tomu předcházelo a vůbec nezmíní, že šikanovat začal on. Vaše normální reakce na jeho toxické chování pro něj znamená „být na něj zlý“. Takže, poté co zredukují nebo zcela vynechají svou agresi, vaší sebeobranu označí za odpornou agresi proti nim. A pak si pomyslí: „Jak se opovažuješ takto reagovat nebo mě konfrontovat! Jsi tak popudlivý a nespravedlivý! Proto si zasloužíš všechno, co teď přijde!“

Pomluvy, triangulace, atentát na charakter

Existuje několik způsobů, jak narcista využívá své lži a projekce, a cílem je vždy obrátit ostatní proti vám v naději, že se nebudou pokoušet zjistit, jaká je pravda.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je triangulace. V psychologii to znamená kontrolu a manipulaci komunikace mezi dvěma stranami. Souvisí to s drby, očerňováním a pomlouváním, kterými narcista šíří falešné informace. Extrémnější verzí toho všeho je prosté spáchání atentátu na charakter druhého, k čemuž použije lži mnohem drsnější s cílem zcela zničit pověst druhého.

Bližší analýza

Pokud skutečně blíže prozkoumáte příběh narcisty, hned si všimnete, že je plný špíny.

Například, když prozkoumáte narcistického rodiče, který ostatním tvrdí, jak mu jeho dítě ubližuje, a říká o něm zlé věci, všimnete si, že právě on je ten, kdo své dospělé dítě neustále ponižuje, nerespektuje a manipuluje. A když se dítě stane asertivnější a přestane mu uvolňovat zdroje, jako je čas, peníze či pozornost, vidí to jako agresi, protože je přesvědčen, že má na čerpání těchto zdrojů nárok. Pokud se tím budete dále zabývat, všimnete si, že nejenže narcistický rodič od počátku nerespektoval hranice dospělého dítěte, na víc se mu nyní odplácí tím, že začne manipulovat i těmi, kteří jeho dítě obklopují a pokusí se je dostat na svou stranu.

Totéž platí pro jakékoliv jiné prostředí nebo osobní vztahy. Narcista dělá něco toxického, poškozená strana na to zareaguje a zastaví ho, nebo jej od sebe drží v bezpečné vzdálenosti, a ten se odplatí tím, že se svým vyprávěním a házením špíny pokusí zformovat názor druhých, kde sám sebe vykreslí jako dobrou a spravedlivou stranu a ostatní přesvědčí, aby jeho oběť nadále šikanovali a zastrašovali oni.

Tyto metody se často spoléhají na to, že oběť nemá žádnou další vnější podporu případně je izolována, čímž se zvyšuje šance narcisty na to, aby ostatní souhlasili s ním a nikoliv s obětí. Pokud oběť vnější podporu má, narcista se pokusí přesvědčit i ji, nebo se pokusí prostě svou oběť izolovat.

Shrnutí a závěrečná slova

Narcisté nemohou připustit, že by nemuseli být skvělými a jsou velmi nejistí, když čelí myšlence, že možná udělali chybu, zvláště pokud si jí ostatní všimnou. Pokud tedy dojde ke konfliktu, udělají cokoli, aby udrželi iluzi, že oni jsou vždy dobří, zatímco druhá strana je vždy zlá. Své chyby popřou, zatlučou, převrátí nebo zjemní.

A nejen to, oni potřebují potvrzení ostatních lidí, že jejich klam je pravdou. Takže vytvářejí absurdní, pomlouvačné, manipulativní příběhy a snaží se o nich přesvědčit ostatní. A protože mnoho lidí není ochotných nebo dokonce schopných nahlédnout na to, jaká je skutečná pravda, narcista může dosáhnout veškerého potřebného potvrzení, které tak zoufale potřebuje, a které mu dokonce dá oprávnění vykonat jeho fantastickou pomstu. Důvod může být kolikrát tak banální, jako je to, že nenávidí, když se ostatní, kterým to nepřeje, mají dobře. Proto bude zraňovat: sociálně, finančně, emocionálně nebo dokonce fyzicky s přesvědčením, že ať se druhým stane cokoliv, je to oprávněné, protože podle jejich příběhu si to oběť, která je „zlá“, zaslouží.

Znalost vzorců chování narcisty vám pomůže včas tyto situace vyhodnotit, vyhnout se jim, minimalizovat škody, rychleji s nimi přerušit vazby a lépe chránit sebe i své blízké.