Teologie osvobození

Často se zamýšlím nad tím, jestli určité náboženské doktríny vedou lidi ke zpátečnictví, nebo je zpátečnictví pouze tím posledním, co určité doktríny udržuje při životě. Zajímavým okénkem do vztahu mezi náboženským učením a ideologickými postoji je teologie osvobození.

Teologie osvobození je radikálně levicové křesťanské hnutí, které vzniklo v 60. letech minulého století v Jižní Americe. Po skončení druhé světové války procházel celý svět bouřlivými změnami, docházelo k výrazné industrializaci, urbanizaci a s tím spojeným rozevíráním sociálních nůžek, ale zároveň i k mnohem vyšší dostupnosti vysokoškolského vzdělání. Fakulty tak byly velice rozmanité a studenti*ky si tak byli*y velmi vědomi společenské nerovnosti a zároveň naráželi*y ve svém každodenním životě na zkostnatělou hierarchickou strukturu univerzit. Studenstvo se tak po celém světě začalo přiklánět k radikální levici.

V Jižní Americe byla chudoba obzvlášť závažná a studentská (i dělnická) hnutí zde byla silně zastoupena. Své příznivce si našla i na teologických fakultách. Studenti teologie i řada kleriků proto hledala průsečík mezi křesťanskou teologií a levicovými myšlenkami. To do značné míry ulehčil Druhý vatikánský koncil (1962 -1965), který měl Římskokatolickou církev reformovat k větší liberalitě a většímu zapojení laictva. V roce 1968 byla na biskupské konferenci v Medellin představena teologie osvobození.

Teologie osvobození klade důraz na službu chudým ze strany Ježíše a jeho učedníků popisované v evangeliích a Skutcích apoštolů. Jako nedílnou součást kázání evangelia proto vidí aktivní a hmatatelné zasazování se o potřeby chudých a utlačovaných. Toho se snaží dosáhnout pomocí tzv. základových komunit (base communities) – lokálních sborů stojících na principu soběstačnosti a horizontální organizace, které mají svým členům*kám a svému okolí poskytovat nejen spirituální, ale stejnou měrou i sociální služby a politickou sebeorganizaci.

To podle mě tvoří velmi zajímavý kontrast k Evropě a Severní Americe, kde je křesťanství spojováno především s konzervativní pravicí.