Pamatuješ? (8)

/ Administrátor
  • Pamatuješ, kolik rozhovorů „mezi čtyřma očima“ probíhalo v dohledu a doslechu ostatních?
  • Pamatuješ, jak ti Miki něco řekl v přítomnosti dalšího vedoucího, pak to popřel a ty jsi hned věděl, že se tě ten vedoucí nezastane?
  • Pamatuješ, jak ti Miki pět minut v kuse sprostě nadával a Míla tam stál jakoby nic?
  • Pamatuješ, jak jsi Bohu děkoval za to, že na tebe řvou, protože jsi věřil, že je možná ještě nějaká možnost, že tě Bůh má teoreticky ještě rád a posílá Mikiho, aby tě svým řvaním zachránil?
  • Pamatuješ, že jsi pro nikoho nebyl pohoršením, dokud Miki na shromáždění neoznámil, že jím jsi?
  • Pamatuješ, že po setkání s Mikim jsi už nevěřil, že tě Bůh má rád?
  • Pamatuješ, jak tě Mikiho nadávky úžasně motivovaly ke změně a že tou změnou je, že se chceš zabít?
  • Pamatuješ, jak sis myslel, ze tě Miki svými nadávkami testuje, aby zjistil, jestli ti může svěřit nějaký významný úkol? A pamatuješ, jak jsi zjistil, že to tak asi úplně nebude?
  • Pamatuješ, jak službu v bufíku mohli mít i neobrácení?
  • Pamatuješ, jak tě služebníci programu pro děti prosili o výpomoc s tím, že o tom nesmí vědět nikdo z vedoucích?
  • Pamatuješ, jak ti Miki napsal, že už ho nemáš obtěžovat, protože jsi beznadějnej případ, a jak tě po 14 dnech zdusil, proč nereaguješ?
  • Pamatuješ, jak ses pokoušel Mikiho kontaktovat, ale on na tebe vůbec nereagoval a pak ti před všemi vyčetl, že ses neozval dřív?
  • Pamatuješ, jak se s tebou lidi v církvi z ničeho nic přestali bavit, a pak jsi zjistil, že se jich Miki na tebe ptal?
  • Pamatuješ, jak rychle ses z Mikiho přítele dokázal stát jeho úhlavním nepřítelem?
  • A pamatuješ, jak v ten moment ses stal úhlavním nepřítelem i všech ostatních?
  • Pamatuješ, jak byli všichni podezřívaví, když ses kvůli nemoci víc jak jednou neukázal v církvi?
  • Pamatuješ, jak ti zkažení lidé ze světa byli často spolehlivější a upřímnější než lidi v NŽ, ale tobě bylo jasné, že to jsou jen světlé výjimky?
  • Pamatuješ, jak ti světáci v církvi byli nakonec ti, kdo se k tobě vlastně chovali nejlépe?
  • Pamatuješ, jak sis myslel, že špatné známky tvých vrstevníků jsou výsledkem jejich špatného duchovního stavu?
  • Pamatuješ, jak nás Miki zdusil, že během modliteb nemáme zavírat oči a jak to jeho manželka vždycky měla na háku?
  • Pamatuješ, jak jsme měli dát na shromáždění ruce nahoru, a jak už tě fakt hodně bolely, ale chtěl jsi to vydržet, protože jsi věděl, že tě Miki může sprdnout, kdybys je náhodou dal dolu moc brzy?
  • Pamatuješ, jak ti nikdo nikdy nebyl schopen pořádně vysvětlit, proč zvedáme ruce?
  • Pamatuješ, jak tě kvůli křečovým žilám bolely nohy, a tak sis během úvodních modliteb sedla a Miki tě přede všemi zdusil, že nic nevydržíš?
  • Pamatuješ, jak při chvalách jeden bratr z vedra omdlel, ale vesele se pokračovalo dál?
  • Pamatuješ, jak Miki posadil některé vedoucí na podium, aby mohli vidět ty, kdo v sále spí a oni tam začali usínat taky?
  • Pamatuješ, jak tvoje dítě iniciovalo setkání s Mikim, že neumíš vychovávat jeho sourozence?
  • Pamatuješ, jaká byla v církvi atmosféra, že pro tebe bylo naprosto normální jít k Mikimu a žalovat na svou mámu?
  • Pamatuješ, jak jsi se cítil hluboce poctěn, že ti bylo dovoleno dělat pro církev neplacenou manuální práci?
  • Pamatuješ, jak ses po absolvování Základů II nestačil divit, že to skoro nikdo (vedoucí nevyjímaje) nezná a nechápe?
  • Pamatuješ, jak na hlídání bylo hlubší vyučování, než na skupinách?
  • Pamatuješ, jak Miki vždycky přečetl verš, selským rozumem ho vyložil a všichni si z toho sedli na zadek?