V sobotu jsem vzal své dítě na narozeninovou oslavu, kde měli oblíbený nafukovací skákací hrad. Stál tam majestátně díky neustálému proudu vzduchu z kompresoru. Pro děti to bylo opravdové pozdvižení – skákaly, smály se a bezstarostně pobíhaly. Všechno šlo hladce, dokud jeden z rodičů náhodou nezakopl o kabel a nevypnul kompresor. Překvapilo mě, jak rychle se hrad začal vyfukovat, když přestal dostávat vzduch. Zpočátku si toho děti nevšimly, ale pak se vyděsily a začaly křičet, když viděly, jak rodiče zběsile pobíhají kolem a snaží se kompresor znovu spustit. Naštěstí se jim to rychle podařilo a všechno bylo zase v pořádku.

Tento zážitek mi připomněl církev. I ona je jako ten nafukovací hrad – neustále do ní musíme pumpovat čas, energii, peníze a další zdroje, aby si udržela svůj tvar a mohlo se uvnitř poskakovat. Je to vyčerpávající práce, jejímž hlavním cílem je, aby se lidé uvnitř cítili dobře a byli šťastní. Ale co se stane, když toto úsilí ustane? Církev, stejně jako ten hrad, splaskne.

nakedpastor