Ostrakizace je v církvi Nový život běžnou praxí

Případ, který si na tomto blogu dovolíme uvést, rozhodně není ojedinělý. Podobné příběhy zažívají i další mladí lidé, kteří vyrůstali v Novém životě. V mnoha z nich platí, že loajalita k duchovnímu vedení má větší váhu než rodinné pouto. Děti, které „nejsou dost svaté“, bývají odsunuty, izolovány nebo zcela odříznuty. Vyloučení z komunity bývá spojeno s nálepkou „rebel“, „odpadlík“, „hajzl“ nebo „psychopat“, a lidé, kteří se odváží odlišit nebo odejít, ztrácí kontakt s vlastní rodinou.

V jednom z případů, které se dostaly až před soud, byl mladý muž – student střední školy – nucen řešit situaci, která je pro většinu lidí nepředstavitelná: jeho vlastní otec – vedoucí v církvi – ho vyhodil z domova kvůli rozdílnému postoji k víře. A nešlo o běžný konflikt mezi generacemi.

Mladík byl po rozvodu rodičů svěřen do péče otce. Od dětství vyrůstal v prostředí církve Nový život, která vyžaduje přísnou poslušnost, absolutní oddanost a dle vlastního učení staví „duchovní autority“ výš než vlastní rodinu. Přestože se snažil být „dostatečně obrácený“, bylo mu opakovaně naznačováno, že selhává – konkrétní důvody mu však nikdo nesdělil. Tato situace došla tak daleko, že ho otec nakonec vystěhoval z domu s odůvodněním, že je špatným příkladem pro mladší sourozence.

Otec mu našel provizorní bydlení, ale brzy po dovršení jeho plnoletosti upravil nájemní smlouvu tak, aby byl mladík formálně samostatný. Výživné, které otec posílal, nestačilo pokrýt základní potřeby, a proto student podal žalobu k soudu, kde požadoval stanovení spravedlivého výživného.

Během jednání vyšlo najevo, že syn se nikdy nedopustil žádného přestupku. Měl vynikající prospěch, choval se zodpovědně a snažil se plnit očekávání jak svého otce, tak církve. Přesto skončil bez domova, bez prostředků a bez jakékoliv podpory. Otec mu odmítl vydat i jeho osobní věci – například kolo nebo snowboard – s tím, že pokud by si je odnesl, jednalo by se o krádež, a on na něj podá trestní oznámení.

Po vystěhování se začal po letech znovu stýkat s matkou, kterou mu církev – skrze otce – líčila jako nevhodnou a špatný příklad. Postupně si utvářel vlastní názor na to, co se kolem něj dělo, a začal chápat, jak hluboko sahala manipulace, kterou roky zažíval.

Ačkoliv tento konkrétní soud řešil jen otázku výživného, ve skutečnosti odhalil mnohem hlubší problém: zneužívání náboženské autority, manipulaci a emocionální vydírání, které může mít dlouhodobé dopady na psychiku mladých lidí. Mnozí z nich se s těmito traumaty potýkají ještě dlouho poté, co odejdou.

https://rozhodnuti.justice.cz/rozhodnuti/?id=af7b6e0b-b5f7-44d7-8293-cac64c2831bc