Náboženská posttraumatická stresová porucha je skutečná

Duchovní zneužívání existuje.

Mnoho lidí si myslí, že zneužívání se týká jen fyzického násilí. Ve skutečnosti však může mít i velmi nenápadné, „jemné“ formy — jako je omezování svobody, manipulace nebo psychický nátlak. I to je násilí – násilí na lidském duchu.

Duchovní násilníci vám nezalepují ústa páskou, nespoutávají vám ruce, nesvazují nohy ani vás nezavírají do klece, jak je vidět na ilustraci. Nedělají to doslova. Ale mohou vás umlčovat, omezovat váš pohyb, určovat, s kým se smíte stýkat, bránit vám ve svobodném rozhodování, omezovat vaši angažovanost a kontrolovat váš život.

Nenápadné formy duchovního týrání:

• Nesmíte vyjádřit svůj názor, aniž by vám nedali najevo, jak moc se mýlíte.
• Můžete se zapojit, jen pokud splníte jejich očekávání.
• Ať se omlouváte jakkoli, nikdy to pro ně není dost.
• Očekávají, že budete dávat – bez váhání a bez ohledu na vlastní bolest.
• Jejich zklamání z vás nelze nikdy napravit.
• Žijete v neustálém strachu z jejich hněvu nebo výbuchů.
• Vedle nich se cítíte méněcenní.
• Zpochybnění jejich názorů má své následky.
• Umí vaše obvinění obrátit proti vám.
• Dokážou vám znepříjemnit život, dokud je neopustíte.
• A pokud odejdete, dokážou vám ho znepříjemnit i potom.

Doporučuji lidem v takových situacích, aby důvěřovali svému instinktu — právě ten totiž tito lidé systematicky podkopávají. Zpochybňují vaši schopnost důvěřovat sobě a svému úsudku. Učit se rozpoznávat, kdy někdo překračuje naše hranice, může trvat dlouho.

Klíčem je trénovat svůj instinkt, aby si všiml, když se něco děje – a aby to nepopíral, neomlouval ani nezlehčoval. Důvěřujte mu, abyste mohli říct:
„Počkej! Tohle tedy ne!“
A zastavili to dřív, než to přeroste.

Byl jsem duchovně zneužíván a trvalo mi roky, než jsem si to uvědomil.
Dnes to poznám okamžitě – někdy ještě dřív, než to vůbec začne.
A už si to nenechám líbit.
A vy byste také neměli.

David Hayward