V církvi Nový život, podobně jako v mnoha jiných sektách, se používají zastrašovací taktiky, aby členy odradili od kontaktu s odpadlíky či těmi, které vedení církve označí jako nepřátele. Jedním z nejmocnějších nástrojů, který tato církev používá, je hrozba, že setkání s těmito lidmi může vést k nemocem nebo dokonce k smrti. Tento druh manipulace se opírá o několik psychologických a náboženských mechanismů, které umocňují strach a posilují kontrolu nad členy.

Psychosomatický efekt strachu
Tvrzení, že kontakt s odpadlíky a nepřáteli církve může způsobit nemoc nebo smrt, využívá základní lidský strach o zdraví a život. Lidé jsou přirozeně citliví na hrozby týkající se jejich fyzického bytí, a když se spojí víra ve vyšší moc s autoritou vedení církve, vzniká silný psychosomatický efekt. Tento efekt může u některých členů skutečně vyvolat pocity nevolnosti, úzkosti či stresu při představě, že se setkali nebo by se mohli setkat s někým, koho církev označuje za „nečistého“. Členové dokonce věří, že tyto fyzické příznaky nejsou jen důsledkem strachu, ale že je způsobují duchovní útoky odpadlíků. Tito bývalí členové nebo nepřátelé církve jsou často vnímáni jako lidé, kteří je pomlouvají, proklínají nebo se proti nim modlí. Tato víra ještě více posiluje strach z kontaktu s odpadlíky a prohlubuje kontrolu, kterou sekta nad členy udržuje.

Náboženské zastrašování a koncept „prokletí“
Církev Nový život může využívat náboženských představ o prokletí nebo „božím trestu“, aby upevnila své výhrůžky. V náboženském kontextu je možné varovat členy, že opuštění skupiny, nebo dokonce kontakt s odpadlíky či nepříteli, přináší „boží hněv“. V tomto případě nemoc nebo smrt není vnímána jako náhodný nebo přirozený jev, ale jako přímý důsledek duchovní neposlušnosti. Tato taktika je silným nástrojem, protože mnoho členů sekt věří, že jejich životy jsou kontrolovány vyššími silami a že jejich loajalita je otázkou přežití. Představa, že porušení pravidel může vést k tomu, že se stanou terčem „božího trestu“, může být pro ně velmi děsivá.

Izolace jako prevence šíření „nebezpečných“ myšlenek
Hrozba nemocí nebo smrti je také formou symbolické izolace. Sekty, jako je Nový život, se snaží své členy chránit před vnějším světem tím, že je izolují od všeho, co by mohlo narušit jejich kontrolu. Odpadlíci jsou často považováni za nositele „nečistých“ nebo „zvrácených“ myšlenek, které by mohly ohrozit víru ostatních členů. Vedení církve proto tyto lidi démonizuje a spojí je s představami o nebezpečí nejen pro duši, ale i pro tělo. Výhružky o nemoci a smrti fungují jako extrémní prostředky k udržení této izolace.

Posílení pocitu nebezpečí z „duchovní infekce“
V sektářských strukturách bývají odpadlíci vnímáni jako „infikovaní“ něčím zlým či nebezpečným. Tento koncept duchovní „infekce“ je rozšířen v mnoha sektách, kde se jakékoliv odlišné myšlení nebo názor od oficiální doktríny považuje za nebezpečné. Hrozba, že pouhý kontakt s odpadlíky může vést k vážným důsledkům, jako je nemoc nebo smrt, posiluje myšlenku, že ti, kdo opustí církev, jsou duchovně „zkažení“ a mohou přenést toto zkažení na ostatní. Tento strach z duchovní kontaminace je často velmi silný, protože vytváří iluzi, že se jedná o neviditelné, ale velmi nebezpečné riziko, kterému je nutné se za každou cenu vyhnout.

Kontrola a poslušnost skrze strach
Výhružky nemocemi a smrtí slouží také jako způsob, jak posílit poslušnost. Když členové věří, že jsou ve skutečném fyzickém nebezpečí, pokud poruší příkazy vedení, jejich strach je silnou motivací k tomu, aby se drželi pravidel. Tento typ zastrašování jim navíc brání klást otázky nebo zpochybňovat autoritu, protože následky neposlušnosti jsou prezentovány jako fatální. Tímto způsobem sekta upevňuje svou moc nad členy a udržuje je v trvalém stavu strachu, což je klíčové pro její kontrolu.

Strach jako nástroj dlouhodobé manipulace
Kombinace výhružek nemocí, smrti a duchovní zkaženosti slouží jako dlouhodobý nástroj manipulace. Členové sekty si začnou vytvářet vlastní mechanismy, jak se vyhnout tomu, aby se dostali do situací, kde by mohli čelit těmto „nebezpečím“. Strach se stává nejen vnějším tlakem, ale i vnitřním pohonem, který udržuje jejich závislost na sektě. Tento systém vytváří cyklus strachu a poslušnosti, který je velmi obtížné prolomit.

Hrozby nemocí nebo smrti v případě kontaktu s odpadlíky jsou extrémním, ale účinným nástrojem, který církev Nový život využívá k tomu, aby udržela své členy ve strachu a poslušnosti. Tyto hrozby kombinují psychosomatické účinky strachu, náboženské představy o prokletí a duchovní kontaminaci, a izolují členy od jakýchkoli vnějších vlivů. Tímto způsobem sekta manipuluje svou komunitou, aby zabránila jakémukoli narušení své moci, a posiluje svou kontrolu nad jejich myšlením i chováním.