V Novém Životě se opakovaně setkáváme s tím, že pastor, a po něm i ostatní vedoucí, často opakují lidem, že „nevědí, kdo jsou“. Na první pohled se to může zdát jako motivace k sebepoznání, ale v reálu jde spíše o další manipulativní taktiku. Tato slova podkopávají identitu jednotlivce a vytvářejí pocit nejistoty. Lidi to postupně nutí pochybovat o sobě, a právě v těchto pochybnostech může vyrůst závislost na duchovní autoritě, která jediná „zná odpověď“.

Jedním z důsledků tohoto tlaku je tiché chování, kde si lidé sice myslí svoje, ale bojí se to vyslovit. Navenek se tváří, že chápou a souhlasí, ale uvnitř doufají, že nebudou muset své skutečné myšlenky sdílet. Tento fenomén posiluje atmosféru strachu a neupřímnosti.

Proč lidé mlčí? Protože se bojí, že pokud by se otevřeně postavili proti názoru vedoucího, mohlo by to znamenat vyloučení nebo ztrátu jejich postavení v komunitě. Někdy i obyčejná otázka může vyvolat ještě větší zpochybnění jejich víry nebo loajality. Takové prostředí vede ke skrytým pochybnostem a pocitu, že každý je sám za sebe.

Zdravé prostředí by mělo podporovat otevřenost a bezpečí. Lidem by mělo být umožněno klást otázky, vyjadřovat pochybnosti a hledat odpovědi beze strachu z odmítnutí nebo ponížení. Pokud se cítíte, že vaše identita je neustále zpochybňována, je to signál k zamyšlení, zda jste v opravdu na zdravém a podpůrném místě.