V březnu 2014 představila CNŽ 2. vydání tzv. Základů. Na přebalu originální tištěné publikace jsou pod názvem Základy II. uvedeni autoři, Mikuláš a Dan Törökovi, a hned pod jejich jmény (stále ještě poměrně velkými písmeny) poznámka „vydáno pro vnitřní potřebu“. Pokud bychom význam této poznámky měli vyložit čtenářům, kteří nikdy s CNŽ nepřišli do styku, asi bychom ji museli parafrázovat jako „nic vám do toho není“ nebo „opovažujte se to někde publikovat“. I proto je nám jasné, že zveřejněním této publikace se náš vztah s CNŽ nezlepší – pravděpodobně zveřejňujeme něco, co nikdy zveřejněno být nemělo a ani není oficiálním stanoviskem CNŽ. Nicméně, jak jsme již psali mnohokrát, smyslem tohoto blogu není dělat CNŽ radost, ale poukazovat na vnitřní nešvary, ať se to vedení líbí nebo ne.

Proč si myslíme, že ve skutečnosti Základy vznikly?

• Přežité Základy křesťanského života Dereka Prince

Základy svou celkovou formou i názvem odkazují na Základy křesťanského života Dereka Prince. Derek Prince platil po dlouhá léta v CNŽ za zlatý standard. Málokterý autor se kdy těšil takové vážnosti jako právě Prince. Prince odvážně vyvozoval všechny své myšlenky a celý pohled na svět z originálních biblických textů. Co je v Písmu, je pravda. Co není v Písmu, je nepodstatné, spekulací, či lží. Taková absolutní logika platí v CNŽ stále. Stejně jako všechny vnější autority i Prince ovšem musel nakonec spadnout z piedestalu. Nyní už není autoritou. CNŽ ve svém poznání vyrostla a má odvahu vydat základy své, takové, které napraví přešlapy či komplikovanost základů Princových.

• Krize sebeidentifikace CNŽ

Kolem roku 2010 přerušila CNŽ veškeré styky s maďarským Hit Gyülekezete (česky Sborem Víry), jehož ústřední postavou je Sándor Németh. V počátcích byl tento sbor jasný role model pro Nový Život a členové pravidelně jezdili na mezinárodní konference do Budapešti. Po svém vzniku tak bylo mladé Křesťanské společenství Nový Život jasně denominačně zařazené, zdánlivě mělo autoritu. Od maďarského sboru pravděpodobně také převzalo obdiv k Dereku Princi a absolutní chápání pravdy ve smyslu „pravda je jedna – buďto mám pravdu já nebo vy – pravda je v Písmu – kdo nemá své výroky zaležené na Písmu, je lhář“. Když se nad tím člověk hlouběji zamyslí, uvědomí si, že při této logice je konflikt nevyhnutelný. Absolutní chápání pravdy jde ruku v ruce s absolutním chápáním autority. Zdroj pravdy musí být jasně označen, jedinou pravdu může říkat jen jediná osoba. V Maďarsku je to S. Németh a v CNŽ M. Török. Vedle sebe mohly obě osobnosti koexistovat do té doby, dokud rozepře nebyla zásadní, dokud jedna strana nevyžadovala poddanost té druhé. Zdá se, že sbory se rozešly ve chvíli, kdy od M. Töröka byla vyžadována poddanost v záležitosti, kde to pro M. Töröka bylo nepřijatelné. Jinak se rozchod se Sborem víry prakticky nedá vysvětlit. NŽ tak vyhlásil nezávislost a S. Németh ztratil na společenství veškerý vliv. Zdá se evidentní, že mezi odštěpením od Sboru víry a novým katechismem, Základy, je jasná spojitost. Jedná se o takovou malou „deklaraci nezávislosti“. Neodkazujeme se na Dereka, neodkazujeme se na Maďary, jsme CNŽ a máme svoje Základy.

• Paranoia a předání žezla

Kolem roku 2010 rovněž proběhlo několik zásadních konfliktů uvnitř CNŽ. Několik vedoucích bylo odvoláno ze služby, několik vyloučeno. Byly momenty, kdy se mladá církev ve svých základech zcela otřásala a lidé si říkali: „Co bude dál? I tihle padli?!“ V této době se čím dál zřetelněji do popředí vedení po pastorově boku prosazuje jeho syn, Dan Török. M. Török poskytuje Danovi, studentu filozofické fakulty UK, mnohem více prostoru, než kdy svěřil jiným vedoucím. Danovy akademické a intelektuální schopnosti jsou nesporné. Zdá se ovšem, že jde o něco víc. Zdá se, že M. Török upevňováním pozice svého syna řeší vlastní rostoucí paranoiu a následnictví. Jediný, komu dokáže dále plně důvěřovat, je D. Török. Jen D. Török smí být spolu s ním opravdovou vůdčí osobností, jen on smí být spoluautorem nových Základů. Vydání Základů ve formě otec-syn je tedy nesporným symbolickým aktem. Jedná se o manifest nové jednoty, nové jistoty, nové neměnnosti, nového vedení. M. Török se snaží ujistit svou církev, že ji nevede sám, že vedení je kolektivní.

• Včasná indoktrinace

Kolem roku 2010 bylo již evidentní, že veřejné evangelizace nemají téměř žádný účinek. Nedokážeme přesně říci, kdy byla členská základna CNŽ největší, jisté však je, že cca od roku 2005 nelze hovořit o pozitivním přírůstku – naopak. Co můžete jako vedoucí dělat, když evangelizační akce nemají žádný účinek a poměrně velké procento mladých odchází, popřípadě žije polovičaté křesťanské životy? Jak si do budoucna zajistíte pevnou členskou základnu? Potřebujete prosté, srozumitelné učení, které dětem co nejdříve vtisknete do paměti. Naučíte mladé lidi přemýšlet v takových mezích, aby byli co nejdříve a nejsnáze propojeni s vedením, aby ve společenství zůstali. Proto je nutné sepsat manuál. Manuál, katechismus, či základy, neslouží pouze dorůstajícím dětem, ale rovněž dlouholetým členům, kteří například vyrostli v jiném prostředí a nejsou si jisti, jaké je aktuální oficiální učení církve. Do ruky tak manuál mnohdy bere rodič dítěte a své ratolesti předkládá strohé a jisté Boží zákony, aby si je již zamlada zapsalo „do svého srdce“ a přemýšlelo jako Bůh. Když dítě má nevěřící nebo vlažné rodiče, lze mu katechismus podat, aby se samo rozhodlo o směřování svého života a aby se k životu svých rodičů náležitě postavilo. Když dítě váhá, jestli je pravda, co jeho rodiče říkají, může se podívat do manuálu, jak je to dle CNŽ správně. Myšlenky pastora lze mít vždy po ruce, lze se ujišťovat, že smýšlím jako on. Je vcelku jedno, jestli se máte naučit přemýšlet jako Bůh, pastor, nebo jako Včelka Mája. Jedná se o indoktrinaci, respektive programování. Jisté je, že to funguje. Není už tak snadné říci, jestli je to dobře či špatně, jelikož do jisté míry k indoktrinaci dochází v životě každého člověka. V CNŽ rozhodně můžeme sledovat jeden trend. V období po vydání Základů II., tedy cca po roce 2015 se nátlak na mladší generaci začal nesmírně stupňovat, až se pro mnohé stal nesnesitelným. Vedení CNŽ tuto situaci nahlíží tak, že adolescentům je na zlatém podnose servírovaná pravda, kterou stačí přijmout. Ti kdo se při přijímání nějak kroutí, nebo věci u nich neprobíhají jednoduše dle pravdy stanovené manuálem, jsou nějakým způsobem problémoví, něco jim chybí, pravděpodobně Boha blokují a nechtějí ho pro nějaké své sobecké motivy vpustit do svého života. Bůh pro ně již dávno všechno udělal, oni se k tomu staví jak nevděční bastardi! Vyslechli jsme příběhy několika teenagerů. Opravdu přituhlo. Děti jsou vyhazovány z domu a řeší existenční otázky. „Jen, ať se ti nevděčníci o se o sebe postarají, jak chtějí, my jsme v pohodě…na cestě Páně“ – tak se k dětem staví vedoucí a často i vlastní rodiče. Zůstat prostě mají jen ti, kdo to myslí opravdu vážně. Kdo se cuká, ať laskavě vypadne a nezdržuje. Na to nezbývá říct, než: „Bože chraň! Bože chraň všechny ty náctileté, co nemají na výběr a hlava je jim strkána do vody, dokud se neobrátí!“

I kvůli těmto důsledkům (které jsou naprosto aktuální!) jsme se rozhodli základy zveřejnit. Zveřejňovat nejprve budeme některé části – zejména ty nejkontroverznější – v závěru pak zveřejníme celou publikaci. Pasáže budeme publikovat bez komentáře. Názor, ať si utvoří každý čtenář sám.